Mixit opět na Bajkalu, tentokrát s Janem Haračem

Do svého podnikání jsme se v roce 2009 pustili po hlavě a bylo to od počátku dobrodružství. Stejně tak fandíme i každému odvážlivci a dobrodruhovi, který si jde za svým snem. Jedním takovým je Jan Haráč, který se chystá na přechod jezera Bajkal a který nás oslovil, zda bychom mu na cestu přibalili nějakou tu dobrotu k dodání energie. Mimochodem nejsme na Bajkalu poprvé, vydali jsme se tam již před lety s Pavlem Blažkem, který si na svůj pokus o rekordně rychlý přechod sestavil spolu s výživovým profíkem Petrem Havlíčkem mix Nahoď baťoh.

Pod vrcholem Štítu Korženěvské jako v nebi..


Rychle ale zpět k Honzovi, který má již sbaleno a mezi dveřma nám dal dohromady následující článek.. :)
 

Dobroty, které jsme zabalili Honzovi do batůžku.

Na začátku jakéhokoliv blogu či článku je klasická otázka: „Jak začít?“. Někdy následují vteřiny, jindy minuty a čas od času třeba i hodiny tmy. Ale dnes si říkám: „Vždyť nepíšeš slohovku, tak ze sebe prostě vysypej kam a kdy jedete, co tam chcete dělat, jakým způsobem a proč bereš Mixit“.

Ještě na střední nás s kamarády chytlo cestování a hory. O pár let později, v našich devatenácti, už jsme jeli na první akci, kterou jsme i nazvali „expedicí“. Chtěli jsme tehdy na vršek sedmičky Štít Korženěvské (7105 m). Nakonec to balíme 400 výškových metrů pod vrcholem, ale byla to velmi cenná zkušenost, díky které jsme si uvědomili spoustu věcí, a to nás potom posunulo ve všech ohledech dál.

Tehdy jsme jídlu, nebo spíše chuti, nepřikládali takovou důležitost a brali ho jen jako palivo. Hlavně ať to má dost vitamínů, minerálů, bílkovin, tuků, cukrů, však to asi znáte. Jenže když jste v zápřahu čtyři týdny v kuse, daleko od civilizace, místy je vám od hladu hrozně blbě a vy se na ty ovesné vločky na „home made způsob“ už prostě nemůžete ani podívat, tak si položíte otázku: „Nemělo by něco být jinak?“

Vločky na "home made" způsob netěšily dlouho.

Přiznám se, že i dnes bych snědl v případě nutnosti celkem cokoliv. Když máte v autě poslední deci benálu, tak neřešíte, že prodavač na benzínce má na sobě dres fotbalového týmu, který nesnášíte, cena za litr vás nutí k myšlení na zelenou uklidňující barvu a z umaštěné čepovací pistole je vám trochu šoufl. Prostě jen chcete jet dál. Ale pokud si na expedici můžu jídlo poskládat jinak, tak aby mi i chutnalo, tak to rozhodně udělám.

Omlouvám se, tomu okecávání jsem se stejně nevyhnul. Takže teď už k věci…

S kamarádem Danem se chceme pokusit o přechod sibiřského jezera Bajkal. Při tom nechceme ani jednou vystoupit na pevninu a úmysl je pohybovat se pouze vlastními silami bez tažných padáků, psů apod. Jinak řečeno pěkně po svých a všechno si s sebou potáhneme. Odhadovaná vzdálenost je 650 – 700 kilometrů.

Na jezeře Inari ve Finsku si taky pánové táhli vše sami.

Teploty klesající až pod -30°C nás nutí k tomu, mít veškeré jídlo bez obsahu vody. Takže kromě chuti a výživových hodnot i tuto podmínku výrobky od Mixitu splňují. To proto, že voda mrzne a my led prostě nepožvýkáme.

Odlétáme už v sobotu a náš postup můžete sledovat na facebookovém profilu, který je věnován expedici, anebo na webu pohora.cz. Obě stránky budou zásobovány informacemi skrz zprávy ze satelitního telefonu.

Tak čest za měsíc! Nebo výrazně dřív :-D? Snad aspoň pár dnů na jezeře vydržíme…

Dan a Honza

https://www.facebook.com/pages/Expedice-Winter-Baikal-2015/1571461873086286

Zpět na všechny články

0 Komentářů k článku Mixit opět na Bajkalu, tentokrát s Janem Haračem


Komentář

Další články

0 Košík Nahoru