Prodlouženo do dnešní půlnoci! Doprava za 1 Kč se Zásilkovnou! (2780 odběrných míst po celé ČR) 

Špatně se vám mixuje? Něco nefunguje? Zkuste si prosím Mixit pustit třeba v prohlížeči Edge, my to zatím opravíme. Omlouváme se!

iHNED.cz: "Made in Poland" už Babišovi nevadí. Investoval miliardu do polské potravinářské firmy

Zdroj: iHNED.cz 12.11.


"Made in Poland" už Babišovi nevadí. Investoval miliardu do polské potravinářské firmy

Miliardář a vicepremiér letos získal v Polsku výrobce zdravé výživy Good Food a bude rozšiřovat výrobu.

 Akvizice proběhla prostřednictvím fondu Hartenberg, ve kterém Babišovi kupují a spravují firmy investor Jozef Janov a šéf akvizic Agrofertu Libor Němeček.

 Na domácím trhu se mu ale vzdaluje ovládnutí potravinářské firmy Hamé.

Andrej Babiš se o polských potravinách v minulosti vyjadřoval s despektem. Teď do nich investuje stamiliony korun.

autor: HN - Martin Svozílek


Andrej Babiš investuje zhruba miliardu korun do polských potravin. Přitom Polsko je zemí, ke které má z byznysového pohledu špatný vztah. Dovoz levných polských potravin navíc v posledních letech ostře kritizuje, protože jsou hlavními konkurenty výrobků firem spadajících pod jeho koncern Agrofert.


V současnosti ale Babiš investuje v polském potravinářství nemalé peníze, které míří do oboru zdravé výživy. Prostřednictvím fondu Hartenberg, ve kterém Babišovi kupují a spravují firmy investor Jozef Janov a šéf akvizic Agrofertu Libor Němeček, už současný ministr financí získal odhadem za necelou miliardu korun předního výrobce rýžových a kukuřičných placek Good Food.


A do Polska zamíří další stamiliony. Babišovi manažeři nyní přibližně za sto milionů korun rozšířili u polské Poznaně, kde firma sídlí, výrobu. V plánu je další výrobní linka, protože produkce bude v dohledné době prý opět u maxima. Nová investice by měla vyjít na dalších 200 milionů korun, potvrdil Hospodářským novinám Janov. "Dokončit rozšíření výroby chceme do dvou let," řekl. Spolu s výrobou rostou i finanční výsledky Good Food. Tržby letos mají vzrůst zhruba o čtvrtinu, v přepočtu na 550 milionů korun, zisk nechce Janov komentovat.


300 mil. Kč činí úvěry od bank použité na nákup polské společnosti Good Food. Většinu peněz tak Babiš platil ze svého.


550 mil. Kč mají být letos tržby společnosti Good Food, což by znamenalo meziroční růst o čtvrtinu. Firma denně vyrobí 300 tisíc balení rýžových či kukuřičných placek.

Hledání v Česku


Babišem vlastněná polská firma postupně míří i do Česka. "Už jsme v nabídce Kauflandu, momentálně se bavíme s Penamem, zda by nešlo vymyslet nějaký společný projekt," naznačuje možnou spolupráci s největšími pekárnami v Česku, které jsou součástí skupiny Agrofert.


Janov také řekl, že hodlá přikoupit další firmy, a suma, kterou by Babiš v Polsku investoval, by narostla o další stovky milionů korun. "Hledáme v Polsku další podobné firmy v oboru, které by dobře doplňovaly Good Food," uvedl Janov.


Podle informací HN z potravinářského trhu se ale Janov s Němečkem porozhlížejí i po českých firmách z oboru. Babišovi manažeři měli jednat například s výrobci müsli Emco nebo Mixit. Jednání s majitelem Emca Zdeňkem Jahodou nebo vlastníky Mixitu Martinem Wallnerem a Tomášem Huberem skončila, obrazně řečeno, dřív, než začala. Obě firmy nejsou na prodej.


Námluvy měly probíhat i v případě břeclavské firmy Racio, která vyrábí obdobné produkty jako Good Food a je jedničkou na českém trhu s cereálními výrobky. V případě firmy s půlmiliardovým obratem je ale podle zdrojů z poradenské branže potíž v tom, že současní majitelé Oldřich Darmovzal a Tomáš Nepraš jsou mezi sebou rozhádaní a nejsou schopni se dohodnout nejen na budoucím rozvoji firmy, ale ani na jejím případném prodeji.

Do Hamé se vložili Číňané


Investice do polského výrobce Good Food zároveň snižují pravděpodobnost, že Janov s Němečkem pro Babiše koupí významného českého potravinářského hráče Hamé. Poslední pokus islandsko-litevských majitelů o prodej za několik miliard korun se vleče už přes rok. Jedním z důvodů je zhoršující se situace v Rusku a na Ukrajině, tedy v zemích, na které Hamé s expanzí sázelo a až do vypuknutí krymské krize tento plán i vycházel.


Lidové noviny přišly tento týden s informací, že o Hamé se začala zajímat čínská skupina CEFC, za kterou jedná exministr obrany Jaroslav Tvrdík. Cena by se měla pohybovat okolo 4,5 miliardy korun a z Číňanů se podle informací HN od lidí pohybujících se kolem prodeje stali favorité, za nimi je Babišův fond Hartenberg a norská potravinářská skupina Orkla.


Janovův a Němečkův zájem o Hamé postupně opadá a soustřeďují se spíše na vše spojené se slovem "health". Hlavní myšlenka je jasná − lidé čím dál víc dávají přednost zdravějším potravinám například před paštikami, zejména pak lidé mladší. "Kolik lidí dnes snídá krajíc chleba s paštikou, jako tomu bylo před dvaceti třiceti lety?" vysvětluje Janov, proč investoval do Good Food.


Jedním z hlavních důvodů, proč Babiš Janova v roce 2013 "najal", bylo právě Polsko. Předtím tu dnešní ministr financí nic nekoupil. Janovovi, který je v zemi už od doby působení ve skupině Penta uznávaným invetičním manažerem, se to daří.


Sám Babiš má přitom s Poláky špatné zkušenosti. A to už od dob privatizace Unipetrolu zhruba před deseti lety. Nejprve firmu v roce 2001 zprivatizoval zhruba za 12 miliard korun, ale pak ji státu vrátil s tím, že je drahá. Druhý prodej zhruba za 15 miliard přišel v roce 2004 a skupinu získal PKN Orlen. Babiš polské firmě pomáhal a měl za to dostat přislib, že získá některé dceřiné firmy. To se ale nestalo.


Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s tím čtyři žaloby. Uspěl ale jen s jednou z nich, když v roce 2009 musel Orlen zaplatit pokutu zhruba 2,5 miliardy. Po polské rafinérské skupině ale Babiš požadoval přes 20 miliard korun.

0 Košík Nahoru