Získejte každý měsíc balíček v hodnotě 750 Kč za 599 Kč a dopravu zdarma. 

Mix Zpátky do lavic si vydobyl místo ve stálé nabídce. 

Čokoládový týden pokračuje! Zvýhodnili jsme hobliny mléčné, hořké a bílé čokolády.

Lidové noviny: Neprávem prokletý lepek

Zdroj: Lidové noviny 25.7.

Mixit lidove noviny 25 7 1 Mixit lidove noviny 25 7 2 Mixit lidove noviny 25 7 3

Neprávem prokletý lepek

Bezlepkovou dietu propagují celebrity, sportovci a po jejich vzoru ji drží stále víc lidí v naději, že zhubnou a že se zbaví civilizačních chorob. Potraviny obsahující lepek se dostaly na černou listinu. Jenže jak se ukazuje – ať už tvrdí samozvaní výživoví poradci cokoli –, současná bezlepková mánie je jenom další blud. 

Modelky, sportovci, hollywoodské celebrity přísahají, že bez lepku je jejich život mnohem lepší. Nejen, že jsou štíhlejší a krásnější, ale také se cítí plni energie a ještě mohou zapomenout na spoustu ošklivých nemocí. Novému trendu bezlepkového života podléhají tisíce lidí v naději, že když ze stravy vyškrtnou pšenici, bude jim skvěle. Patří mezi ně nejen herečka Gwyneth Paltrowová, propagátorka „zdravého“ životního stylu a autorka bezlepkové kuchařky, ale i úspěšný srbský tenista Novak Djokovič. Ten dokonce tvrdí, že se na úplný vrchol dostal právě díky bezlepkové stravě. Své přesvědčení šíří skrze knihu Serve to Win (Servírovat k vítězství). V ní doporučuje vynechání lepku jako spolehlivý recept na zlepšení fyzické i psychické kondice. Podle něj stačí zapomenout na běžné pečivo, sušenky i těstoviny a stane se z vás šampion. 

Zatracená pšenice 

Humbuk kolem lepku a pšenice spustil už v roce 2011 William Davis, americký kardiolog, se svou knížkou Wheat Belly, která v češtině vyšla loni pod názvem Život bez pšenice. Vní mimo jiné tvrdí, že pšenice je příčinou civilizačních chorob, včetně obezity, diabetu II. typu, astmatu nebo třeba problémů s klouby. „Proklínejte pšenici, když se v letadle musíte mačkat vedle stotřicetikilového souseda,“ píše ve své knize, která se stala téměř přes noc celosvětovým bestsellerem. Davis si sám vymyslel i termín, kterým označuje důsledek konzumace jídel obsahujících lepek, a to pšeničné břicho. To podle něj naroste všem lidem, již se neobejdou bez křupavého pečiva nebo oblíbených těstovin. Ačkoliv Davis není a nikdy nebyl expertem na výživu ani nezískal lékařskou specializaci v oblasti obezitologie nebo diabetologie, jeho názorům uvěřily miliony Američanů. Podle posledních údajů společnosti NPD Group, která sleduje spotřebitelské chování, drží bezlepkovou dietu 11 % amerických domácností. Přitom jen jedna čtvrtina z nich jí bezlepkově, protože k tomu má skutečný zdravotní důvod. Tři čtvrtiny se vyhýbají lepku, aniž by musely. 
Davisova kniha rozpoutala bezlepkové šílenství. Je sice plná nesmyslů a nechybí v ní ani spiklenecké teorie, ale o to lépe díky nim působí. Autor například tvrdí, že za tím, že velkou část amerického jídelníčku tvoří právě pšenice, je tajná dohoda mezi obřími potravinářskými a farmaceutickými firmami. Mocní se prý domluvili, že když bude hodně Američanů jíst potraviny z pšenice, bude víc případů cukrovky i onemocnění srdce a cév a chamtivé společnosti na tom vydělají. 
Od knihy je jen krůček k dalším neméně nesmyslným mýtům. Třeba o tom, že kdyby nebylo lepku, nemuseli by lidé trpět rakovinou a umírat předčasně. Například český web Bez-pšenice.cz uvádí, že pšenice způsobuje akné, průjmy i šedý zákal, urychluje stárnutí organismu, zvyšuje únavu, a dokonce zhoršuje halucinace u schizofreniků. Aby toho nebylo málo, má pšenice působit podobně jako drogy a stejně jako třeba heroin nebo kokain vyvolávat abstinenční příznaky. Udlouhého seznamu zničujících účinků pšenice ale chybí jakýkoliv odkaz na vědecké studie, které by tato tvrzení mohly podložit důkazy. Bez nich mají slova o nebezpečnosti pšenice asi stejnou váhu jako názor, že Země je placatá. 
„Závislost na pšenici se z pohledu dnešních znalostí jeví jako hodně velký nesmysl. Konzumace pečiva z člověka závislého opravdu neudělá,“ uklidňuje profesor Michal Miovský, přední český expert na problematiku závislostí a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podobně kriticky se k představě, že je lepek příčinou mnoha zdravotních problémů, staví i obezitoložka a diabetoložka Dita Pichlerová, která působí v pražské OB klinice. „Vynechat lepek ze stravy se stalo v poslední době velmi módní záležitostí. I lidé, kteří k tomu nemají zdravotní důvody, dospěli k závěru, že když vynechají lepek, bude jim lépe a zhubnou. To je do určité míry pravda, ale kouzlo se v tomto případě nekoná,“ přibližuje lékařka. Vysvětlení toho, proč lidé poté, co začnou jíst bezlepkově, zhubnou, je velmi prosté. „Podstata tkví samozřejmě v tom, že najednou vyřadí ze své stravy nejen pečivo, ale sušenky, oplatky, chipsy a také třeba omáčky, knedlíky nebo řízky. Tím výrazně sníží kalorický příjem a vytvoří si nízko sacharidovou dietu,“ dodává obezitoložka. 

Každý je poradce 

Problém je, že takovou dietu obvykle nejde držet dlouho, a hlavně se jedná o značně jednostrannou stavu. Stejně „revoluční“ je vysvětlení vztahu mezi lepkem a civilizačními chorobami. Problémem není příjem lepku samotného, ale jídelníček postavený na svíčkové, uzeninách, sušenkách, chipsech a dalších nepříliš zdravých potravinách. Jakmile člověk tyto potraviny vynechá a nahradí je zdravější zeleninou, ovocem, luštěninami nebo třeba ořechy, velmi pravděpodobně se bude cítit lépe a ještě sníží riziko, že dostane infarkt nebo třeba diabetes II. typu. Kouzlo ale opět není ve vynechání lepku. 
Jenže lepek považuje za zlo celá armáda výživových poradců, kteří svými názory ovlivňují mnoho lidí. To, že je někdo výživový poradce, ale neznamená nic víc, než že absolvoval pár kurzů nebo – v horším případě – ani to ne. Pojem „výživový poradce“ je dnes módní a používá jej kdekdo. 

Pokračování na straně 28 Neprávem prokletý lepek 

Dokončení ze strany 27 

Mnozí takzvaní odborníci nemají ani základní znalosti z oblasti fyziologie, patofyziologie člověka a metabolických pochodů v organismu. „Pouze si někde přečtou pochybné texty a náhle je z nich výživový poradce, který radí za nemalé částky,“ varuje lékař Lukáš Zlatohlávek, který je 1. lékařské fakultě UK zodpovědný za organizaci výuky nutričních specialistů a nutričních terapeutů. Nutriční specialista nebo terapeut na rozdíl od poradce absolvuje vysokou školu a má dostatečné znalosti z oblasti medicíny, dietologie i metabolických pochodů lidského organismu. „Jako absolvent vysoké školy ví, jakou odbornou literaturu studovat, a nebude se řídit pochybnými texty publikovanými na internetu,“ dodává Zlatohlávek. 
Jediní, kdo v případě bezlepkové stravy nemají na výběr a musejí se vyhýbat i sebemenší stopě lepku, jsou lidé trpící celiakií. Toto chronické autoimunitní onemocnění a se týká asi jednoho procenta populace v rozvinutých zemích. U celiaků lepek vyvolává závažné poškození trávicí soustavy, ale pokud je z jídelníčku vynechán, stav nemocných se brzy zlepší. Celoživotní striktně bezlepková dieta je v jejich případě jedinou léčbou. Další část populace, jejíž zastoupení se pohybuje v jednotkách procent, pak trpí některou z forem alergií na lepek. Tyto alergie mohou být různě závažné a mohou mít různé projevy. 
Drtivou většinu těch, kdo jedí bezlepkově, ale tvoří zdraví lidé. Dokazují to i zkušenosti firem podnikajících v pohostinství nebo potravinářství. „Během dvou let se počet zákazníků preferujících bezlepkové varianty našich müsli, kaší i müsli tyčinek více než zdvojnásobil,“ popisuje Martin Wallner, spoluzakladatel webu Mixit.cz. Možnost zaškrtnout „jsem celiak, a tedy potřebuji, aby moje jídlo bylo vyrobeno v oddělené bezlepkové výrobě“, volí ale jen minimum zákazníků. Podobné zkušenosti mají i v pražské kavárně Můj šálek kávy. „Odhadem si bezlepkové místo klasického pečiva dává každý desátý zákazník. Většinou jde o hosty, kteří drží nějakou speciální dietu, nežli o celiaky, na což se ptáme, abychom bezlepkové jídlo případně připravili odděleně,“ přibližuje spolumajitel kavárny Jaroslav Tuček. 

Pšeničná civilizace 

Častým argumentem zastánců bezlepkové stravy je údajná nepřirozenost dnešní pšenice a neschopnost člověka přizpůsobit se stravě z ní vyráběné. „To je zavádějící. Všechny obiloviny byly postupně šlechtěny z původních divokých trav. Tento proces probíhá již po tisíciletí a pokračuje stále. Dnes máme jen mnohem hlubší povědomí o biologických principech, v nichž šlechtění spočívá, a můžeme tak postupovat rychleji a zejména cíleně,“ vysvětluje Pavel Skřivan, který působí v Ústavu sacharidů a cereálií Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze a stojí za projektem Zitnecentrum.cz, jenž se snaží zbavit obiloviny mýtů a popularizovat žito. Šlechtění pšenice, které mimochodem probíhá takřka od pravěku, pak vede nejen ke zvyšování výnosu, ale i zvýšení obsahu nutričně významných složek – například vlákniny i bílkovin, tedy lepku. 
„Lepek je označení pro skupinu proteinů neboli bílkovin obsažených v moučném jádru pšenice, žita, ječmene a ovsa,“ dodává další odbornice na obiloviny z VŠCHT Marcela Sluková. Jenže zvýšení lepku není podle ní nijak dramatické a pohybuje se v jednotkách procent. „Za „nízkolepkové“ se u nás považují pšenice obsahující méně než 11 procent proteinů, za „vysokolepkové“ ty, kde obsah proteinů překračuje 14 procent,“ přibližuje Sluková. Vminulosti se obsah bílkovin v pšenici seté pohyboval spíše na spodní hranici. „Z nutričního hlediska pro zdravého jedince rozdíl mezi obsahem proteinů u jednotlivých odrůd pšenic nebo jiných obilovin prakticky nevýznamný,“ upozorňuje Skřivan. Změna obsahu lepku nehraje roli ani pro celiaky nebo osoby s alergií na lepek, protože pro ně jsou nebezpečné i stopy lepku a neprospělo by jim ani jídlo z historických odrůd pšenice. 
Držet bezlepkovou dietu bez zdravotních důvodů či se začít stravovat podle právě módní paleo diety, která vychází z údajně pravěkého jídelníčku, je podle obou odborníků nesmysl. „Obiloviny provázejí lidstvo několik tisíc let. Jak lidé postupně osídlovali zemi, jejich strava se měnila podle prostředí, což znamená, že i paleolitičtí lidé si museli často relativně rychle zvykat na nové suroviny pro svou obživu,“ popisuje Skřivan. Pěstování obilí přineslo zásadní zlom v dějinách lidstva, protože znamenalo možnost efektivně získat energeticky bohatou surovinu a také umožnilo obrovský nárůst lidské populace. 
„Je úsměvné, když se někdo domnívá, že se skladbě potravy našich paleolitických předků přiblíží tím, že obiloviny a luštěniny nahradí dnešním ovocem, zeleninou či masem, které jsou vesměs produkty moderního zemědělství a výsledky mnohaletého intenzivního šlechtění,“ uzavírá Sluková s tím, že by si ti, kteří holdují pravěké dietě a bojují proti obilovinám, měli uvědomit, že jim jejich způsob stravování umožňuje to, že žijí v bohaté části světa. „Pro většinu obyvatel naší planety taková volba vůbec neexistuje a jsou to právě především obiloviny, které jim umožňují přežít,“ konstatuje odbornice na obiloviny. 

***

Humbuk spustil už v roce 2011 William Davis, americký kardiolog, se svou knížkou Wheat Belly, která v češtině vyšla loni pod názvem Život bez pšenice. V ní mimo jiné tvrdí, že pšenice je příčinou mnoha civilizačních chorob. Drtivou většinu těch, kdo jedí bezlepkově, tvoří zdraví lidé. Během dvou let se počet zákazníků preferujících bezlepkové varianty různých müsli, kaší i müsli tyčinek zdvojnásobil. 

0 Košík Nahoru