Nové dárkové boxy Mixit pro Vánoce 2019 jsou tady! 

mediář.cz: Emco nahrazuje palmový olej řepkovým

Zdroj: mediář.cz 27.5.


Emco nahrazuje palmový olej řepkovým 

Emco Mysli se vyrábí bez použití palmového oleje

K trendu posledních let - odstranění palmového oleje z výrobků, se přidává český výrobce cereálních potravin Emco. Připojuje se tak například k české firmě Mixit, která ohlásila konec používání palmového oleje na základě žádosti spotřebitelů už před dvěma měsíci. Ani v případě Emca se nejedná o náhle rozhodnutí. „Impuls k odstranění palmového oleje z výroby přišel v roce 2012, kdy bylo rozhodnuto o stavbě naší nové továrny v Hrdlech u Litoměřic. Jako jeho náhradu jsme si vybrali tuzemský za studena lisovaný řepkový olej, který má výborné nutriční vlastnosti a jeho velkým benefitem je především nízký obsah nasycených mastných kyselin. Rok jsme museli čekat na závěry testů stability a trvanlivosti a fakt, že jsme uspěli, považujeme za dobrou zprávu pro spotřebitele,“ říká Martin Jahoda, ředitel marketingu Emco. Vlnu nesouhlasu mezi spotřebiteli ohledně používání palmového oleje vyvolaly loni fotografie z hořících indonéských pralesů, odkud byli vynášeni polomrtví orangutani, kterým byl les vypálen za účelem založení palmové plantáže doslova přímo pod nohama. Po zveřejnění fotografií vypukl bojkot mnoha produktů s palmovým olejem, nejvíce medializované v tomto ohledu byly sladkosti společnosti Ferrero, zejména Nutella. Emco v současné době nahrazuje palmový olej u 3/4 svých výrobků, posledním produktem nově vyráběným bez palmového oleje je řada Mysli. Olej dosud obsahují některé sušenky (kvůli polevě), ovesná kaše Natural, některé dětské cereálie Biskiti a všechny neořechové tyčinky. Výrobky bez palmového oleje jsou označeny zeleno-žlutým nápisem. Emco si jako cíl stanovilo se do sezóny 2017/2018 zbavit veškerého palmového oleje ve svých výrobcích, na podporu kampaně vytvořilo speciální microsite www.myslinazdravi.cz, kde jsou všechny kroky společnosti popsány. 


Institut pro veřejnou diskuzi pořádal ve čtvrtek 26. května seminář Jak moc škodí palmový olej?, který měl medializované téma palmového oleje zodpovědět, i v souvislosti s jeho možným škodlivým vlivem na zdraví lidí. Profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT hovořila o tom, kde dnes můžeme v potravinách palmový olej najít – jedná se hlavně o různé polevy na sušenkách, tyčinkách, mražené krémy, trvanlivé pečivo, margaríny, šlehačky a pokrmové tuky. Najdeme ho také v chipsech nebo v pokrmech z fastfoodů, které na tomto nejlevnějším rostlinném oleji na trhu dnes smaží také proto, že je teplotně stabilní. Na otázku, zda palmový olej skutečně škodí zdraví je ovšem podle Dostálové i Marie Nejedlé, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, těžké jednoznačně odpovědět. Palmový olej se řadí mezi rostlinné tuky a obsahuje nasycené mastné kyseliny. Konzumace nasycených mastných kyselin je doporučená v denní dávce 10 %. V případě, že si spotřebu palmového oleje a tedy nasycených mastných kyselin denně nepočítáme a hranici konzumace překračujeme, může to negativně působit na hladinu cholesterolu. Pro náš organismus je ale palmový olej lepší než třeba slunečnicový, řepkový nebo sójový olej, a to v případě, kdy tyto oleje procházejí průmyslovým procesem částečného ztužování. Pak obsahují tzv. trans-mastné kyseliny, které tělu škodí (diabetes, cholesterol, nádory nebo alergie). České firmy po nátlaku veřejnosti zhruba před dvěma lety začaly právě místo rostlinných olejů s trans-mastnými kyselinami používat kombinaci s palmovým olejem, která je méně škodlivá a konzistenčně pro výrobek kvalitní. Poměr palmového oleje v potravinách dnes snadno vyčteme z obalů (a můžeme tak spočítat svou denní spotřebu), které dle legislativy mají firmy povinně uvádět na obalech. 


Institut pro veřejnou diskuzi pozval osm panelistů k tématu o škodlivé povaze palmového oleje

Potravinový průmysl mimo jiné potřebuje palmový olej jako náhradu za ztužené tuky s trans-mastnými kyselinami, hlavně do polev, které bez něj špatně drží. Pokud by se nyní vzhledem k neekologickému pěstování palmového oleje mělo uvažovat o náhradě, Jana Dostálová navrhla kakaové máslo, ale ten je drahý a při tlaku na zvýšenou produkci je možné, že by ekologické následky byly podobné těm, které jsou spojeny se získáváním palmového oleje. Ty nastínil je Stanislav Lhota, výzkumný pracovník ZOO Ústí nad Labem, dlouhodobě působící v Indonésii. Z ekologického hlediska se v rámci katastrof spojených se získáváním palmového oleje mluví hlavně o degradaci půdy, pálení pralesů v ohromném množství (a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry), zabíjení zvířat a ničení oceánu v okolí továren nadnárodních korporací, které v Indonésii a okolí mají tisíce plantáží. Lhota uvádí, že ve světě jsou dvě země, kde kampaň proti palmovému oleji zasáhla nejsilněji - Čechy a Indonésie. V poslední zmíněné byl tlak natolik silný, že prezident zakázal vydávání dalších licencí korporacím na zakládání palmových plantáží. „ Jedná se o úspěch, kterého by nebylo dosaženo bez tlaku veřejnosti. Právě ten je v tomto případě zcela nezbytnou složkou ekologického pokroku,“ dodává Stanislav Lhota. I v další státech Evropy proběhla osvěta této problematiky, nicméně před více lety a s menším úspěchem. Další z panelistů, Stanislav Miler, zakladatel Akademie soběstačnosti připomněl, že přesto, že ač je palmový olej démonizovaný v souvislosti s potravinami a kosmetikou, nejvíce se spotřebuje v biopalivech první generace. Evropská Unie by ho přitom podle Milera v této souvislosti dokázala snadno nahradit, například řepkovým olejem, a světová spotřeba a tedy i tlak na výrobce v Indonésii by poklesl. „Největším problémem jsou biopaliva první generace. Cesta není zakazovat biopaliva úplně, ale cestou jsou inovace výroby biopaliv. Řada producentů však nechce investovat a mnohdy jim v cestě stojí také legislativa Evropské unie,“ uvedl Jakub Kvapil, koordinátor kampaní a platforem Lestari. 


Přiznám se bez mučení, že neznám veškeré detaily o zdravotních a ekologických rizicích palmového oleje. A nemám nastudováno, co tento globální bojkot udělá s ekonomikou dotčených zemí a kolik tam třeba kvůli tomu umře dětí nebo zda to vyvolá vznik nových teroristických skupin. Obávám se, že to neví ani absolutní většina těch, co považují palmový olej za ďáblovo lejno. Ale z pohledu marketingu a prodeje je to v zásadě úplně jedno – palmový olej je teď díky sociálním médiím tutové 'no-go' a EMCO se chová racionálně. Tomáš Krásný (Blue strategy) 


Jsem ráda, že se konečně něco děje v této věci, i když si pokládám otázku zda musel přijít tlak spotřebitelů, aby se to rozhýbalo? Měli bychom si všichni uvědomit udržitelnost zdrojů na této planetě a také se začít odpovědně chovat. Každopádně, je to dobrá zpráva. Monika Hrubalová 


Palmový olej je prostě ještě levnější než levný řepkový. Zlevňuje se tím také krmivo pro psy. No když se podívám na ceny v prodejnách pro mazlíčky, tak mně občas připadá, že jsme na žebříčku vyspělosti pod nimi, tak proč na nás plýtvat lepším olejem. Nadnárodní firmy zničily pralesy a argumentovaly tím, že vlastně daly práci místním lidem. Pravda je ale taková, že jim vzaly plodiny, které se dříve na těchto místech pěstovaly a sloužily k obživě a navíc platy, které dávají lidem pracujícím na plantážích se v přepočtu blíží pro ženy kolem 12000Kč ročně. Martin Boček 


Z palmáče se stalo téma číslo 1. A jak už to tak bývá, pravda je tam někde venku. Nicméně Emco vcelku dobře pochopilo, že se jedná o silné komunikační téma, narozdíl od jiných, kteří tvrdí, že jeho používání je odrazem specifické chuti a požadavků českého zákazníka. Osobně spíš na obalech hledám ve složení různé chemikálie, než jaký olej výrobce používá. Ostatně, na řepková pole se v Česku nadává snad ještě častěji, než na palmáč, ne? Václav Loubek 


0 Košík Nahoru