Mixit výroba i expedice aktuálně fungují na 100 procent. Jsme tu pro Vás i s veli-koko-noční kolekcí.

Špatně se vám mixuje? Něco nefunguje? Zkuste si prosím Mixit pustit třeba v prohlížeči Edge, my to zatím opravíme. Omlouváme se!

montyrich.cz: Podnikat ve dvou je prostě zábavnější, říkají Martin Wallner a Tomáš Huber

Zdroj: montyrich.cz 10.11.


Podnikat ve dvou je prostě zábavnější, říkají Martin Wallner a Tomáš Huber

Rozhovor o byznysu jménem Mixit

Rozhovor s Tomášem Huberem a Martinem Wallnerem o kamarádské cestě byznysem od školy až po firmu, která zaměstnává desítky lidí a zpracovává tisíce objednávek denně.

Co nejlepšího jste se naučili díky své podnikatelské cestě?


MW: Asi to nejdůležitější, na co jsme přišli: je potřeba to nevzdávat.


TH: Také je důležité umět filtrovat důležité a nedůležité věci.


A jak to děláte?


MW: Na základě intuice a zkušeností. My jsme na začátku zabíjeli čas věcmi, o kterých jsme si mysleli, že nás spasí a povedou k růstu. Například jsme objížděli farmářské trhy.


TH: Ne úplně objížděli, ale jednou za týden jsme tam byli.


MW: My jsme si mysleli, že to je cesta, jak o sobě dát masově vědět, ale ona to ta cesta nebyla. To byla cesta, která nás vždycky nejvíc fyzicky vyšťavila. A když nás lidi neznají, nemají důvod nás kupovat v obchodě nebo na trhu. Takže nejdřív bylo třeba lidi seznámit a když nás pak uvidí někde ve stánku nebo v obchodě a budou vědět, co děláme, tak to budou chtít. Takže hlavně vydržet. A také pokus – omyl.


TH: To je ten marketing, kterým různé firmy neustále útočí – dostaneme vás tam a tam – ale většina z nich prostě nefunguje, takže i v tomto to chvíli trvá.


“Na konci školy někdy v roce 2010 jsme si plácli, po roce příprav to spustili a začali se prostě prát, abychom se dostali do nějakých čísel, která by nás uživila.”


Jak jste se vůbec potkali?


MW: Sešli jsme se ve škole, tam se chvilku oťukávali a pak se dohodli, že bychom spolu mohli začít podnikat.


A to byl váš první společný projekt?


MW: Ano. Sice jsme ještě chvilku každý přemýšleli co by se dalo dělat dalšího, ale byznys s Mixitem se nakonec ukázal jako ten pravý, kterému má cenu se naplno věnovat.


Takže jste to dělali při škole?


MW: Na konci školy někdy v roce 2010 jsme si plácli, po roce příprav to spustili a začali se prostě prát, abychom se dostali do nějakých čísel, která by nás uživila. Aby nás ten samotný byznys uživil.


Jak vás vůbec taková věc napadla?


MW: Koukali jsme, co funguje v zahraničí a mohlo by fungovat i u nás.


TH: V té době ještě skoro nikdo neprodával jídlo přes internet, nebo v nějaké větší míře. Bylo tady v té době třeba iTesco? V té době tady opravdu nebyl skoro nikdo a toto byl takový první projekt, kdy jsme začali prodávat potraviny přímo přes internet a hlavně ještě pod vlastní značkou. Protože tato značka je „jenom“ na internetu, respektive to gró máme na internetu.


MW: A v té době tady nebyly ani ty všelijaké generátory, trička na míru atd., to tady prostě nebylo. Tak jsme si řekli, že spojíme jídlo, spojíme individualizaci, individuální produkty a uděláme z toho značku. Viděli jsme v tom potenciál, že to bude vysokoobrátkové.


TH: Měli jsme nějakou představu a řekli si, že je dobré se po této cestě vydat.


MW: Češi mají rádi müsli a obchody byly plné müsli…


Vy jste také měli rádi müsli?


TH: Nebyli jsme úplně typičtí strávníci müsli, naopak, když jsme ochutnávali, co všechno se z toho dá vyrobit, tak jsme si říkali, že to musí chutnat nám a když to bude chutnat nám, tak to prostě bude chutnat všem. Nebyli jsme klasičtí strávníci, co to jí každý den nebo to jí jako vegani. Prostě jsme normální lidé.


MW: My jsme bádali, co tam všechno zařadíme. Ochutnávali jsme x variant z výroby od jednoho druhu a vždycky nám to nějakým způsobem muselo zachutnat. Na začátku nebyla ani rozhodující cena, ale aby to prostě chutnalo. Ananas aby byl ananas a třešeň aby byla třešeň.

TH: Aby to bylo lepší než v obchodě, protože vím, že jediná možnost, jak to udělat jinak nebo jak se odlišit, je být lepší než v obchodě. Tam bylo důležité, že na nás nikdo netlačil. Tím, že jsme nebyli v maloobchodech, nebyl tam žádný tlak na snižování marží a my jsme si mohli dovolit dbát na kvalitu...

0 Košík Nahoru