Nové dárkové boxy Mixit pro Vánoce 2019 jsou tady! 

Reflex: FOTOMIXOVAT SE VYPLATÍ

Zdroj: Reflex (Excelent) 03/2016


FOTOMIXOVAT SE VYPLATÍ

Je to dobré, zdravé a může to být jenom vaše. To přece chcete! Fantastický nápad na snídani na míru žije už šest let. Díky značce Mixit si můžete namíchat jedinečnou směs vloček, ořechů, sušeného ovoce a dalších dobrot. Kromě toho, že vám bude zaručeně chutnat, je zábavná a inspirativní. A návyková.


V počítači klikám na ikonku s jasným pokynem: Namixuj si! Začnu obilným základem, vybírám „zrní z pece“, tedy pražené vločky, pak přihodím sušené brusinky, lyofi lizovaný černý rybíz, datle a také moruši – tu jsem objevila právě díky Mixitu. Ještě kokosové lupínky, plátky mandlí, pekanové ořechy a na závěr něco lehce hříšného: hobliny hořké čokolády. Můj osobní snídaňový mix je na světě. Ve sto gramech má vydatných 1746 kJ, po ránu si to můžu dovolit… Ještě ho pojmenovat, takže píšu optimistické heslo Ranní ptáče. A vybrat tubus, do kterého ten Darinin mls zabalí.


Nasadit čepice a mícháme


Jedu do pražské Michle, kde se to v budově někdejší tiskárny cenin všechno míchá. Panuje tu dost silné retro klima, tak typické pro budovy, které se musely „rekvalifi -kovat“. Mixit tu okupuje celé jedno patro a kousek dalšího. Vítá nás tu Martin Wallner s Tomášem Huberem.

Studovali spolu ekonomii, kde se také v rámci jedné seminárky projekt Mixit zrodil – a dnes vedou úspěšnou firmu.

Bereme to přes kancelář rovnou do výroby. Takže nasadit jednorázové čepice… Už rok tu směsi míchá plechová, počítačem řízená „stonožka“. Nohou, respektive zásobníků na jednotlivé suroviny, má tedy jen devadesát, ale zadání zvládá s přehledem: podle počítačového programu „plive“ na pohyblivý pás přesně odvážené množství vloček, ořechů, sušeného ovoce a dalších přísad. Je třeba ji pečlivě krmit. Jakmile se u některého ze zásobníků rozsvítí červené světlo, musí se dosypávat.

Dnes míchá Letní mámení, tedy jednu z šestnácti „hotových“ směsí, jejichž složení je vyladěné, otestované mnoha strávníky a poskládané pro určitý typ zákazníků. Název leccos napoví – Do plavek!, Cvičme v rytme! nebo Mix malého Einsteina.

Každopádně stonožka je tak šikovná, že umí chrlit i sérii osobních mixů. Každý sáček, který z ní na konci výrobní linky vypadne, má tedy jiný obsah. Liší se i natištěným čárovým kódem, podle něhož se pozná všechno – kdo si ho namíchal a objednal, co v něm je a do jakého tubusu bude putovat. Linka, jejíž komponenty se používají například na dávkování léků, byla sestavena na míru pro Mixit a pro firmu znamenala jeden z klíčových skoků. Do té doby se všechno míchalo ručně. A částečně stále míchá. „Do zásobníků nemůžeme dát nic, co má tendenci se slepovat nebo co by je ucpávalo,“ vysvětluje Martin. Aha, takže moje Ranní ptáče se míchá ručně, protože datle samozřejmě lepí jako čert.

A Martin s Tomášem přikyvují: „Navíc mixy aktuálně mícháme ze sto padesáti komponentů, ovšem linka má jen devadesát násypek. Plníme ji tedy tím, co se používá nejčastěji.“ Dá se prý ale nastavovat takřka donekonečna – teď jí v expanzi brání hlavně stěna, kterou zjevně bude třeba jednou zbourat, aby bylo možné stonožku protáhnout.


Připravit se na úspěch


Na chodbě se zdravíme s Emilem, služebně nejstarším zaměstnancem: „Začínal jako míchač. Hned na začátku rozsypal pytel strašně drahých sušených borůvek, ale vypracoval se, prošel takřka vším, co se tady dá dělat. Dnes má na starost nákup surovin.“ Emil přišel, když Mixit fungoval asi půl roku, do té doby Tomáš s Martinem dělali všechno sami v pronajatém 1+kk pražského činžáku. Zlom přišel ve chvíli, kdy televize odvysílala díl pořadu Den D, kde předvedli svůj projekt. Investory tehdy nadchl a diváky taky: „Varovali nás, aby nám při náporu objednávek nespadl web. Samozřejmě že spadl.“ Pro Mixit to byl skok kupředu.

A další paradoxně přinesly povodně před třemi lety. To už firma sídlila v michelské provozovně, ale o patro níž: „Měli jsme štěstí v neštěstí – vzhledem k náporu objednávek jsme byli v práci i v neděli, kdy přišly povodně. Takže jsme popadli, co se dalo, a stěhovali to o patro výš.“ Dnes už vše působí jako zábavná historka, ale byla to horká, nebo spíš mokrá chvíle, která mohla znamenat konec firmy. Takhle prověřila její stabilitu a byla impulsem k dalšímu rozvoji. Zákazníci si tehdy dvoudenního výpadku ani nevšimli.


Důsledně bez palmáče


Zajímá mě, co s takovou firmou udělá například stále aktuální kampaň proti palmovému oleji.

„Znamená to vyřadit nějakých deset, možná dvanáct surovin, které palmový olej obsahují, vesměs všechno s čokoládou. A najít nové dodavatele nebo přesvědčit ty nynější, aby pro nás vyráběli produkty bez palmového oleje. Trvalo to víc než půl roku.“

Ale šlo to. Dnes je kompletní nabídka Mixitu bez palmového oleje. Největší problém prý byl s lentilkami, které si děti tak rády přidávají do svých mixů. Mixit si nechal vyrobit speciální „bezpalmové“, které už si neříkají Lentilky, ale Duhovky. V běžné průmyslové výrobě by to šlo asi těžko.

Sledovat trendy ve výživě a v jídle obecně mají Martin s Tomášem v popisu práce. Hodně jim pomáhají zákazníci. Když si před pár lety začali mnohem víc než dříve míchat bezlepkové směsi, bylo jasné, jaký je trend. Dnes se každý pátek míchací linka důkladně čistí, aby si mohla dát den jen s bezlepkovými surovinami. „Se zákazníky neustále komunikujeme. Jsme hodně aktivní na sociálních sítích, na tom jsme stavěli od začátku – víme tedy, co lidé chtějí, co je zajímá,“ vysvětluje Tomáš. Mezi zákazníky Mixitu je spousta maminek na mateřské, ale i „ajťáků“. Jsou to lidé, kterým není jedno, co jedí, sledují trendy ve výživě, chtějí jíst kvalitně. Ale jsou i hraví a kreativní, mají rádi své rituály, vyhovuje jim, že dostanou originální jídlo a můžou si ho namíchat z kvalitních „součástek“. Složení jídla v sámošce neovlivníte, tady ano. A namíchají vám v Mixitu podle objednávky i nesmyslný mix? „Když si ho někdo objedná, tak ano. Na začátku jsme se docela báli, ale ono se to moc často neděje. I když lidi mají různé chutě.“

Ke snídaňovým směsím müsli postupně přibyly ovesné kaše, praktické sáčky se sušeným ovocem nebo ořechy, které strčíte do kapsy, skvělé tyčinky nebo sušenky. A možností, jak se může sortiment tvořený společným základem rozšiřovat, je ještě spousta. Jen prý není nutné za hltit zákazníky velkým množstvím novinek najednou, ať se mají nač těšit. Spoustě lidí udělalo před pár lety radost, když se do mixů začal přidávat čaj Matcha, hit se stal i z kaštanových kaší: „Lidi zajímá především to, co se nedá běžně koupit. My jsme tu proto, abychom jim to nabídli a dodali v nejlepší kvalitě.“

Může se zdát, že je vše nesmírně jednoduché a jde to takřka samo. Jenže nejde. Důkazem může být asi desítka firem, které se pokusily model Mixitu kopírovat, ale na trhu nevydržely. Zato samotný Mixit už expandoval na Slovensko nebo do Polska, první franšíza je dokonce v Kanadě.

Stejně mám pocit, že si v téhle firmě spíš hrají, než by dělali velký byznys. Vysokozdvižnému vozíku se tu říká Tlustá Berta, šedesátka zaměstnanců a brigádníků má úsměv na tváři, všude voní ořechy, sušené ovoce a čokoláda, místnosti jsou plné tubusů s pestrobarevnými obrázky …

„Jo, fungujeme trochu jako pískoviště pro děti, lidi si do práce chodí hrát,“ smějí se Martin Wallner s Tomášem Huberem. Já si odnáším svůj osobní mix Ranní ptáče… Složení fajn, ale název trochu nuda. Příště zkusím třeba Vystřel z postele nebo Tak už se konečně prober.

0 Košík Nahoru