Mladá fronta DNES: „Ve dvou se firma řídí nejlépe“

„Ve dvou se firma řídí nejlépe“

Müsli jsme začali míchat v bytě, říkají zakladatelé firmy Mixit Martin Wallner a Tomáš Huber

PRAHA V bývalé tiskárně cenných papírů v Michli se za pomoci strojů i lidských rukou míchá müsli, jehož složení si vybírají sami zákazníci. Zakladatelé firmy Mixit Martin Wallner a Tomáš Huber začali podnikat už jako spolužáci na vysoké škole a teď své výrobky vyvážejí i do zahraničí. „Pustit se do podnikání během studia je ideální,“ říkají o svých začátcích.

* Momentálně jste už ve třetí provozovně, máte v ní automatickou míchací linku. Jak vlastě vypadaly vaše začátky?

Tomáš: Začínali jsme v takovém malém přízemním bytě s východem na zahradu. Vešli jsme se tam jen se základními surovinami, kterých bylo v té době asi šedesát, a s jednou paletou tubusů. Museli jsme tam ale udělat různé úpravy, protože k nám samozřejmě přišla kontrola, jestli máme správně natřené stěny nebo předpisový nábytek.

Martin: Nenechávali jsme nic náhodě. Brali jsme to od začátku jako potravinářskou výrobu a nechtěli jsme vyhořet na nějakých kontrolách. Začínali jsme ale jako klasická garážovka ve studentském bytě. Největším problémem v té době pro nás bylo to, jak o sobě dát vědět. Neměli jsme zkrátka zkušenosti s tím, jak dostat podnikání mezi lidi. Takže to byla často metoda pokus omyl.

* Jaké problémy jste v počátcích ještě řešili?

Martin: Když jsme ještě neměli všechno on-line, stávalo se třeba, že když se dva zákazníci jmenovali stejně, tak jsme omylem zaměnili objednávky. Jednou zase nějaká paní objednala müsli jako dárky pro kolegy z práce, ve které končila. Byl pátek a my jsme ten den trochu nestíhali a některé objednávky měly trochu zpoždění. Takže nám někdy odpoledne ta paní volala, že čeká v Pardubicích na zásilku a že už končí v práci a kolegy už neuvidí. Tak jsme si řekli, že vypravíme auto, ale jediný řidič, kterého jsme narychlo sehnali, byl kamarád, který jezdí v obleku černou limuzínou. Paní pak při přebírání zásilky docela koukala.

* Když jste začínali, měli jste představu, že bude firma jednou vypadat tak jako teď?

Martin: Věděli jsme, že z toho chceme udělat plnohodnotné podnikání se vším všudy, které neskončí na tom, že já budu míchat müsli a Tomáš ho bude balit. Chtěli jsme fungující firmu, která uživí nás i tým lidí a bude se posouvat dál.

Tomáš: Chtěli jsme se prostě pořád zlepšovat. Být každý rok o kus dál. A už od začátku jsme třeba věděli, že se budeme muset stěhovat do většího.

* Bylo müsli míchané na míru přímo vaším nápadem, nebo jste se inspirovali v zahraničí?

Martin: Úplně na zelené louce jsme nezačínali, nějaká inspirace zahraničím tam byla. První takový koncept vznikl asi deset let před námi v USA. Ten ale vznikl a zase zanikl. Asi na to ještě nebyla doba. V době, kdy jsme začínali, to už ale běželo zhruba tři roky v Německu. Ale byla tam spousta věcí, u kterých jsme si řekli, že by u nás nefungovaly, takže jsme se snažili produkt přizpůsobit českému trhu.

* Jak konkrétně?

Martin: Třeba už ta grafika je hodně specifická. Nechtěli jsme také být vyhraněně BIO, protože to byl pojem, který v Česku lidé vnímali skoro negativně. V zahraničí byla jediná platební metoda kartou. Jelikož jsou ale Češi zvyklí na dobírku, tak jsme zavedli i dobírku nebo platbu předem na účet.

* Když mluvíte o grafice, kolik vlastně máte designů nádob na müsli?

Tomáš: V průměru máme stále šest různých barevných verzí tubusů. Pak se ještě střídají čtyři podle ročního období. K tomu přidáváme ještě různé výroční designy, takže je to nějakých dvanáct až patnáct typů tubusů ročně.

Martin: Za celou dobu jsme těch barevných verzí měli určitě přes padesát. Průběžně je obměňujeme. Grafiku tubusů, ale třeba i webu nám dělá jeden pán, kterého jsme paradoxně ještě nikdy neviděli. Je to takový náš fantom grafiky.

* Podnikat jste začali na vysoké škole. Doporučili byste tuto cestu dalším mladým lidem, kteří studují a mají podnikatelský nápad?

Tomáš: Začít během studia je podle mě ideální. Člověk nad sebou ještě nemá nějaký bič v podobě hypotéky, dluhů, dětí a podobně. Navíc má kolem sebe lidi, kteří mají hodně energie a také chtějí něco zkusit. Takže je to určitě vhodné. Já bych řekl skoro povinné. (smích)

Martin: Je pravda, že pouštět se do podnikání později je už takový vabank. Už se láme chleba, člověk hledá nějaké jistoty. Při té škole je to tak, že se v případě neúspěchu ještě hlava netrhá. Ale i tak je potřeba tomu dát maximum, aby to někam spělo, takže musí člověk podnikání i něco obětovat. Času na večírky už moc nezbývá.

* Není podnikání ve dvou těžší? Řešíte třeba spory o směřování firmy?

Tomáš: My se většinou velmi rychle domluvíme a vizi o vývoji firmy máme asi podobnou.

Martin: Pěstně se domluvíme vždycky. (smích) Ale vážně, říká se, že v podnikání je jeden málo a tři jsou moc. Pro nás je to asi ideální. V jednom je přece jen ten tlak na člověka vyšší. Když jsou dva, tak je to vyváženější. Je pravda, že ale hodně záleží na tom, potkat toho správného člověka.

* Expandovali jste už i do zahraničí. Kde všude müsli prodáváte?

Tomáš: Teď je pro nás asi největší výzvou Polsko, kde jsme už asi dva roky a intenzivně na tom pracujeme zhruba poslední rok. Zvolili jsme takový model, že müsli vyrábíme tady v Praze a velmi rychle ho převážíme do Polska, což tu zásilku zdrží asi jen o den. Byl to pro nás nejjednodušší způsob, jak na cizí trh vstoupit. V Polsku máme najatou jen místní PR agenturu, ale to je jediné, co je lokální.

Martin: Stejně tak je to i na Slovensku. Odsud z Prahy řešíme úplně všechno. Včetně komunikace a marketingu. Úplně jiný koncept fungování jsme ale zvolili v Kanadě, kde jsme před rokem spustili franšízu a kanadský web. Veškerá výroba je v tomto případě v Kanadě a my jim akorát předáváme know-how, grafiku a programové vybavení. Do budoucna plánujeme ještě zkusit Maďarsko.

* V březnu jste vyhráli cenu Začínající podnikatel roku 2015. Že byste teď začínali, to se ale asi říct nedá.

Martin: To sice úplně ne, ale spadali jsme do té kategorie, kdy se o ocenění může ucházet firma, která nefunguje déle než pět let. Nominováni jsme byli už loni, ale letos nás chtěli posoudit znovu, tak jsme dodali čísla a podklady a porota nás nakonec vybrala.

Tomáš: Určitě nás ta cena potěšila, ale nedá se říct, že bychom se z toho vznášeli někde u stropu. Bereme to prostě jako milé ocenění naší práce, které navíc trochu zlepšilo naše vyjednávací možnosti s dodavateli.

* Kam chcete firmu posunout do budoucna?

Martin: Jedna z možností je určitě to zmiňované Maďarsko, ale ještě pořád vidíme velký potenciál růstu i na trzích, na kterých jsme teď. Pořád se dají objevovat nové segmenty trhu. Aktuálně třeba hodně míříme na cílovku patnáct plus, takže vyloženě na mladé.

Tomáš: Dá se říci, že chceme být významným dodavatelem potravin na centrálním evropském trhu, alespoň co se týče internetového prodeje.

* Většinu výrobků prodáváte právě přes internet, ale máte i síť obchodů, které zásobujete. Vybíráte si nějak mezi obchodníky?

Tomáš: Odmítli jsme hlavně velké řetězce. Tam jsme věděli, že to není ta pravá cesta, a měli jsme informace od hodně dodavatelů, že řetězce se sice ze začátku zdají jako dobrá volba, ale pak se už jen těžko můžete z toho kolotoče vymanit. Co se týče menších obchodů, třeba lokálních a farmářských, tak tam dáváme většinou šanci komukoliv. Protože i obchod, který na první pohled nevypadá nějak honosně, má často svoji vlastní zákaznickou základnu, kterou chceme oslovit. Martin: Nejlépe fungují obchody, o které se majitel stará takříkajíc srdíčkem. Pro nás je prostě přirozené být v tomhle typu obchodů.

* Jak vlastně funguje samotné mixování?

Martin: Stroj, který máme od roku 2014, umí z devadesáti surovin nakombinovat libovolný mix. My zadáme elektronicky přesnou recepturu a stroj pak na pohyblivý pás odsype hotovou směs. Může dělat pokaždé jinou kombinaci. Na konci linky se směs balí do sáčků, které dostanou čárový kód. Ten si načte obsluha a díky tomu ví, do jakého tubusu a k jaké objednávce směs patří.

Tomáš: Než jsme si pořídili automatickou linku, míchali jsme všechno ručně. Teď je to tak padesát na padesát. Ta mašina nám pomáhá zvyšovat kapacitu výroby a její přesnost.

* Jaký je poměr toho, co si lidé sami namíchají, a vašich hotových mixů?

Martin: Ze začátku kupovalo asi devadesát procent zákazníků ty individuální mixy. Ale s postupem času přešlo hodně lidí k těm hotovým, které vybíráme my. Ten poměr může být tak půl na půl.

***

„Začít během studia je ideální. Člověk nad sebou ještě nemá bič v podobě hypotéky, dluhů či dětí.“

Tomáš Huber spoluzakladatel Mixit

Fakta Mixit zamířil i do televize, do Dne D

* Prodej müsli přes internet s možností vlastních variací zahájili Martin Wallner a Tomáš Huber, tehdy ještě studenti vysoké školy ekonomické, v roce 2009. * V roce 2010 začala firma reálně fungovat a přijala také prvního brigádníka. * V létě 2011 se oba zakladatelé se svým nápadem vydali do pořadu Den D, ve kterém začínající podnikatelé hledají investory. Investor se nakonec žádný nepřidal, ale odvysílání pořadu o rok později dokonce na chvilku způsobilo přetížení webu Mixit. * Při posledních povodních v roce 2013 natekla do současné provozovny v Michli voda a výroba se musela narychlo stěhovat o patro výš. * Letos v březnu získali za Mixit Martin Wallner a Tomáš Huber ocenění Začínající podnikatel roku 2015. * V současnosti ve firmě pracuje pětadvacet stálých zaměstnanců a více než čtyřicet brigádníků. * Cena za jeden tubus s hotovým mixem müsli se pohybuje zhruba okolo 180 korun za 600 gramů.