Když hodují lvi

TOMÁŠ HUBER

S kolegou vybudoval miliardovou značku Mixit, která prodává cereálie a müsli po celém světě. Vy jste se v Jámě lvové, byť se tehdy jmenovala jinak, už kdysi objevil. Tehdy jste se sám ucházel o investici a neuspěl jste.

Je to nějakých čtrnáct let zpátky. Hrozně to letí. Investici jsme si s kolegou sice neodnesli, ale dostali jsme cenné rady. Vidělo nás hodně lidí a krátce po vysílání nám spadl web, což byla taková tragikomická situace. Říkali jsme si, že to je průšvih. Plno zákazníků se ovšem vrátilo i druhý den, takže nás to v tržbách hrozně moc posunulo.

Co vás jako investora dokáže odradit?

Pro mě je základní valuace, tedy to, jak si člověk firmu cení. Nahlížím na různé firmy různým koeficientem, ale pokud se nejsem schopen dopočítat kloudného výsledku, tak je to určité varování.

Čím vás naopak dokáže někdo nadchnout?

Když vidím energického člověka, který ví, co dělá, vkládá do toho svoji duši a jde do toho naplno včetně fyzického nasazení.

Prozradíte svůj největší byznysový omyl?

Kdysi jsem si myslel, že restaurace je jednoduchá věc, a zjistil jsem, že to je jedna z nejtěžších záležitostí na světě. Měl jsem v Praze rychlé občerstvení, nechytl jsem ale správné místo a bistro fungovalo akorát přes obědy. To byl velký omyl, ze kterého jsem se dával dlouho do kupy.